Normální svět je v pozadí
Reklama nám předkládá šílící příšerné puberťáky, přeslazené pitomé holčičky, drsné chlapečky s oživlými příšerkami nebo dokonalé ženy, které dokonale perou a modře menstruují.
Zpravodajství bezectné podvodníky, dlužníky, politiky a státní úředníky, pro které je slovo nepoctivost slabounký eufemismus. Chvíli člověk kouká na televizi a pak ji vypíná s pocitem, že je špatně snad všechno.
Ne, že by se tohle nedělo a nebyla to pravda, ale o normálních věcech se neinformuje a tak vzniká zkreslená optika a zkreslený svět. Za tímhle zrcadlem postříkaným krví a pozlátkem je schovaný svět, který je prostě normální.
Stále existuje hodně lidí, kteří vědí, co je stud a tak se nevytahují a nekradou. Lidí, kteří nežijí na dluh, své děti vychovávají normálně a netráví víkendová odpoledne v obchodním centru, nýbrž v muzeu nebo v lese. Existují i malé holčičky, které si nehrají zásadně jen s monsterhigh, otcové, kteří netráví svůj čas u výherních automatů ale věnují se svým dětem nebo opravují na dvorku svá postarší auta a ženy, které nemusí mít co roční období nový šatník. Nevadí jim, že nejsou in, protože vědí, že štěstí je o něčem jiném.
Jsou jen málo vidět. Když se budeme koukat, všimneme si jich. Dává to naději, že svět má ještě šanci.
