Krecht

Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek.
Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno.

Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí přednášky na Youtube a nedávno jsem koukala, že si to lidé sem tam pouštějí a že je možná o krechty trochu zájmu a tak mě napadlo, že bych to mohla napsat i sem, na blog.
Takže konec řečí, co je přesně ten krecht a proč ho mít?
Krecht je jáma vykopaná na zahradě určená k uchovávání potravin, především brambor a kořenové zeleniny. On jim totiž sklep, kde se uchovávají nejčastěji, ve skutečnosti moc nesvědčí. Svědčí jim být ve svém přirozeném prostředí, to jest pod zemí.

Průřez krechtem:


Než se pustíme do práce, zvážíme velikost. Hloubka je daná. Musí být těch 120 cm, což je podle ČSN v našich končinách nezámrzná hloubka. Kdybychom vykopali jámu mělčí, potraviny by nám v ní zmrzly. Šířku zvážíme takovou, abychom, když klečíme v zimě v bahně s hlavou dolů na okraji jámy a natahujeme se pro brambory, dosáhli doprostřed. Do krechtů se neleze. A délku zvolíme podle množství potravin, které budeme uchovávat. Nebo podle toho, co si myslíme, že zvládneme vykopat.
Dobře zvážíme umístění. Někde, kde není spodní moc voda blízko pod povrchem, abychom místo krechtu neměli malý bazének. Vhodný je například i mírný svah.
Na dno vykopané jámy naskládáme vrstvu větších kamenů. Když nám na podzim nebo v zimě hodně prší nebo taje sníh, může se do krechtu stáhnout voda. Tak aby se nám brambory nepotopily. Na kameny položíme vrstvu slámy. Dobře saje vlhkost.
Pak už můžeme skládat zásoby. Krecht je velmi vhodný k uložení brambor a kořenové zeleniny. Pro brambory určené na sadbu je ideální. Staří Římané tam skladovali hlávky zelí, neboť neznali jeho nakládání a kysání. V tomto případě se nedá říct "již staří Římané...", kysané zelí přinesli do našich zemí již staří Tataři.
Do krechtu nepatří jablka, neboť by pak chutnala jako brambory.
Pak si připravíme víko. Ztlučeme z prken desku o něco větší než je jáma a na spodní stranu upevníme snopy slámy. Sláma je přírodní duté vlákno a má velmi dobré izolační vlastnosti. Výrobci moderních dutých vlákem se u slámy inspirovali.
Desku položíme na jámu a navrch naskládáme vrstvu klestí. Klestí jsou smrkové větvičky. Když se nám nechce do lesa pro klestí, použijeme drny, keré jsme si dali stranou, když jsme krecht začínali kopat. Tento způsob funguje i jako maskování před zloději. Krecht zakrytý vrstvou drnů je hůře rozpoznatelný. Příroda někdy dodá další přirozenou izolační vrstvu, a to sníh. V krechtu je pak stabilní mikroklima, asi jako v hrobě.
Z výše uvedeného vidíme, že krecht není místo, kam bychom si denně lezli pro mrkvičku do polívky nebo pro pár brambor k obědu. Pradědeček ho otevíral tak jednou za měsíc a vždycky si domů bral množství potravin, které potřeboval. Nelezl tam, když byl velký mráz.
Kdybychom náhodou chtěli uchovávat obilí, pak postupujeme úplně stejně, ale dřív, než začneme tvořit vrstvu kamenů, rozděláme v jámě mohutný oheň a udržujeme ho vydatně po dobu nejméně 7 hodin. Stěny se zpevní.
Na přednášce se mě posluchači ptali, co jako myši. Musela jsem říct, že si nepamatuji, že by s nimi měl pradědeček potíže a nějak to řešil... Možná tam nelezly a nebo ho neštvaly.

Pro zájemce: tady je sestřih mojí přednášky. Vlastně nevím, co tam všechno povídám. Abych pravdu řekla, nikdy jsem si to nepustila, neměla jsem odvahu se na sebe koukat. Celá přednáška je tady, ale je placená. Za to nemůžu...

Tags: uchovávání potravin v krechtu, skladování potravin, domácí hospodářství, brambory, zahrada, preppers

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kniha JAK PŘEŽÍT KONEC CIVILIZACE aneb CESTA K SOBĚSTAČNOSTI

Jak si doma vyrobit burčák