Starší dámy na bruslích
Tak přesně to jsem dnes neviděla. Starší dámy na bruslích.
V Praze nedávno zamrzly zimní stadiony a tak jsme se sebrali, já, muž a dcera, a připojili se k davu jezdícímu kolem dokola kluziště. A já vám tak jedu a koukám po lidech a najednou si uvědomím, že jsem tam zdaleka nejstarší ženská. Bruslí si děti, slečny, kluci i starší pánové, ale starší dámy chybí.
Holky! Jak to? Kluků v našem věku (svůj věk prozrazuju v "Profilu") - i mnohem starších - jsem viděla hromadu! Prostě si normálně vezmou brusle a jezdí si. Já dobře vím, že to umíte. Když jsme byly mladé, bruslily jsme na kdejakém rybníku a městském stadionu. Tak se nemůžete vymlouvat, že to neumíte!
Taky mám nejdřív obavy když po roce obuju brusle a vyjedu. Vypadám nejdřív jako drak. Mávám ručičkama jako větrný mlýn, nožičky se mi klepou a kde mám těžiště, to vůbec nevím. Po pár minutách si tělo vzpomene a najednou koukám, že přešlapuju do zatáčky a bystře se vyhýbám slabším bruslařům. Je to tak krásný pohyb!
A to ani nejsem žádný sportovec. Mám ráda jedině sporty, při kterých s malou námahou mohu vyvinout slušnou rychlost. Třeba jízdu na kole s kopce. Nebo jízdu na lyžích s kopce. Nebo bruslení.
Takže holky! Nevymlouvejte se na osteoporózou prožrané kosti - nemusíte sebou mlátit o led. Nevymlouvejte se na artritické klouby - však oni ti zešedivělí kluci je mají taky. Vyražte s rodinou na brusle. Přeci se nenecháte těmi kluky zahanbit! A užijete si spoustu legrace.
Třeba si můžete s dcerou zahrát na babu a kličkováním mezi ostatními bruslaři jim způsobit hromadný pád, kterému v poslední chvíli ujedete.
Nebo si prostě můžete jen tak jezdit, vychutnávat si ten plynulý lehký pohyb a cítit se TAK mladě!
Moje brusle už leccos pamatují. Dostala jsem je, když mi bylo čtrnáct. I hokej si párkrát zahrály:
