Zavřeniny - první dva týdny

-
Před dvěma týdny jsem psala článek "ZAVŘENINY", plný oslnění z nového způsobu uchovávání drobnějších druhů ovoce a dalších, např. lesních plodin.
V článku jsem slíbila pokus s hroznem vína - ono už nic jiného, co by šlo zavřít, na zahradě nemáme. A jak to dopadá?

Hrozen jsem zavřela do sklenice ihned po utržení. Zároveň jsem připravila kontrolní vzorek do sklenice povázané látkou, abych zajistila přístup vzduchu a zamezila množení octomilkám. Já je nemám ráda.
Oba vzorky jsem nechala dva týdny stát na kuchyňské lince, abych je mohla pozorovat.

Stav 10. 10. 2015, ihned po natrhání a zavření:

Vlevo vidíte kontrolní vzorek, vpravo hlavní pokus.

Stav dnes, 24. 10. 2015:


Hlavní sklenice v detailu:


A detail kontrolního vzorku:


Vidíme, že oba hrozny trochu slehly. U hlavní sklenice trochu uschla stopka a praskla jedna kulička. Zelené kuličky jsou nahnědlé a víčko je mírně vypouklé. Kontrolní vzorek vypadá o něco hůř. Stopka uschla úplně, některé kuličky jsou scrvklé a ty, které byly zelené, jsou v háji zcela. Objevují se drobné stopy plísně, zejména na spodní straně kuliček, které jsou v kontaktu se dnem sklenice. U hlavního vzorku žádnou plíseň nepozoruju.
K metodologii pokusu - dalo by se mi vyčítat, že kontrolní vzorek nebyl dost pěkný a byl i částečně nezralý. Ale když mě bylo líto zničit nějaký krásný hrozen...

Výsledky zatím nepovažuju za průkazné. Překvapilo mě, jak dlouho vínu trvá, než shnije.
Nicméně ve mě klíčí malinká naděje, že by to alespoň krátkodobě mohlo fungovat. Byla by to výborná metoda, aby lenoši (jako např. já), neměli žádnou práci se zavařováním ovoce. Jak by bylo krásné ovoce jen natrhat a zavřít a nepořádat kuchyňské manévry s mlýnky na ovoce, hromadami cukru a velkými kastróly nebo s hrnci a teploměry na zavařování!

Průběh pokusu:
Výsledek pokusu:
Zavřeniny otevřeny, 1. 3. 2016

Tags: zavřeniny, uchovávání ovoce, domácí kuchyně, preppers

Tags: zavřeniny, uchovávání ovoce, domácí kuchyně, preppers

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krecht

-
Obrázek
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek. Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno. Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí p...
Pokračovat ve čtení »

Jak si doma vyrobit burčák

-
Obrázek
Už jsem někde jinde psala, že máme na dvorku jednu rostlinu vinné révy. Je to víno červené a značně rozplevelené, byť se ho manžel snaží umravňovat. Před několka lety jsem vyloudila očko od známého staršího pána (už umřel), který dlouho hledal odrůdu, která by nechytala různé nemoci, plísně, hniloby a tak. Opravdu nechytá, jen nemám tušení, jak se ta odrůda jmenuje a už se nezeptám. Když byly rostlině dva roky, sklidili jsme deset kilo červených hroznů. A vyráběli jsme víno. Všechno jsme naštudovali a postupovali přesně, jak jsme měli. Hotový produkt jsme nazvali Strašákem, nejen proto, že je to víno ze Strašnic, především podle jeho chuti. Možná to ani nebylo víno, ale vinný ocet. Statečně jsem ho vypili, ale zařekli jsme se, že příště budeme dělat už jen burčák a šli jsme na to vědecky. Když se totiž objevil první burčák v obchodech, ihned jsme udělali vinobraní. Na dvorku ostříhali hrozny (od třetího roku máme vždy kolem dvaceti kilo), vylisovali je, šťávu nalili do skleněných demiž...
Pokračovat ve čtení »

Blackout: jak získat pitnou vodu

-
Obrázek
 Na téma blackoutu jsem psala už víc článků (něco málo je zde , trochu víc  zde a zde ), ale jak získat pitnou vodu, to jsem řešila jen krátkodobou zásobou. Zejména ve městech je to problém veliký. Pro méně zkušené musím vyvětlit, že voda do vodáren je čerpána elektrickými čerpadly. Když dojde k delšímu výpadku proudu, voda ve vodárnách dojde.  Kdyby došlo k výpadku elektřiny na dobu delší než týden a zásobování vodou od státu vázlo - a že by vázlo -, docházelo by k velkým problémům. Řešní jsem nakonec našla v knize Ruka noci podaná od Václava Cílka. Na obrázku vidíte zázračný filtr jménem Sawyer. Obsahuje jakýsi nanochuchvalec, který ze špinavé vody udělá pitnou. Zachytí až 99,9999 % bakterií, o nečistotách a dalších škodlivých mikroorganismech nemluvě. Denně stihne přefiltrovat 2000 litrů (nespletla jsem se, opravdu dva tisíce) vody, protože nepotřebuje tlak. Prostě se to do něj nahoře lije a dole vytéká. Než začne být nepoužitelný, může vyčistit tři miliony litrů vo...
Pokračovat ve čtení »