Co je svoboda

-
Jasně, na tohle téma toho bylo napsáno fakt hodně. Od pojednání velkých filosofů k výplodům různých bláznů. Přidávám se k nim svou troškou do mlýna.
Nejrozšířenějším názorem je, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného. Je to sice pravda, ale nic to nevypovídá o tom, jesli se pak cítím svobodný.
Takový Muslim třeba. Přišel kdysi do Německa za lepším životem, mám na mysli blahobyt. Ten možná získal, ale zjistil, že se tam necítí svobodný, jestliže nemůže celou společnost přizpůsobit své víře.
Bojovník Irské republikánské armády. Cítil se velmi nesvobodný v demokratické společnosti, protože hlavním státním náboženstvím nebyla Katolická víra.
Naopak můj pradědeček se cítil velmi šťastný a svobodný v éře socialismu. Nikdy nesouhlasil, aby půda, lesy nebo nerostné bohatství patřilo jednotlivcům. Byl toho názoru, že přírodní zdroje mají patřit všem a protože mnohé nepochopil, cítil se v téhle době svobodný, ačkoliv neměl v podstatě vůbec nic.
Já jsem se začala cítit svobodná až po Sametové revoluci. Mohla jsem přestat chodit do práce a založit si svou malou živnost, kde dělám práci, kterou mám ráda.
Už mě pocit svobody přešel, protože nesouhlasím s tím, co se teď ve světě, v Evropě a v naší zemi děje.
Život naší demokratické společnosti je podle mého natolik svázaný tisíci omezeními, zákazy (učitel nemůže dát pár facek drzému frackovi), nařízeními (třeba helma pro lyžaře), že už mi to těžce leze krkem. Uzavírám se ve svém malém světě, abych se mnoha věcí nemusela dotýkat, ale stejně mě dohánějí.
Co z toho vyplývá?
Že člověk se cítí svobodný, jen pokud společnost, ve které žije, odpovídá jeho názorům.
Protože svoboda je vždycky subjektivní. Jestliže se nám někdo snaží vnutit nějakou svobodu zvenku, nikdy to nemůže fungovat.
Proto nemají USA úspěch se svými pokusy vyvážet demokracii do částí světa, kde má drtivá většina lidí odlišné názory než právě USA.
Proto nemůže fungovat například soužití křesťanů a ateistů na jedné straně a muslimů na straně druhé. Vždycky se veliká část lidí bude cítit utiskovaná a nesvobodná a bude se snažit, aby se její názory staly společenskou normou.
I proto je multikulturarismus úplná volovina.




http://www.kurzy.cz/kreslene-vtipy/

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krecht

-
Obrázek
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek. Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno. Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí p...
Pokračovat ve čtení »

Jak si doma vyrobit burčák

-
Obrázek
Už jsem někde jinde psala, že máme na dvorku jednu rostlinu vinné révy. Je to víno červené a značně rozplevelené, byť se ho manžel snaží umravňovat. Před několka lety jsem vyloudila očko od známého staršího pána (už umřel), který dlouho hledal odrůdu, která by nechytala různé nemoci, plísně, hniloby a tak. Opravdu nechytá, jen nemám tušení, jak se ta odrůda jmenuje a už se nezeptám. Když byly rostlině dva roky, sklidili jsme deset kilo červených hroznů. A vyráběli jsme víno. Všechno jsme naštudovali a postupovali přesně, jak jsme měli. Hotový produkt jsme nazvali Strašákem, nejen proto, že je to víno ze Strašnic, především podle jeho chuti. Možná to ani nebylo víno, ale vinný ocet. Statečně jsem ho vypili, ale zařekli jsme se, že příště budeme dělat už jen burčák a šli jsme na to vědecky. Když se totiž objevil první burčák v obchodech, ihned jsme udělali vinobraní. Na dvorku ostříhali hrozny (od třetího roku máme vždy kolem dvaceti kilo), vylisovali je, šťávu nalili do skleněných demiž...
Pokračovat ve čtení »

Blackout: jak získat pitnou vodu

-
Obrázek
 Na téma blackoutu jsem psala už víc článků (něco málo je zde , trochu víc  zde a zde ), ale jak získat pitnou vodu, to jsem řešila jen krátkodobou zásobou. Zejména ve městech je to problém veliký. Pro méně zkušené musím vyvětlit, že voda do vodáren je čerpána elektrickými čerpadly. Když dojde k delšímu výpadku proudu, voda ve vodárnách dojde.  Kdyby došlo k výpadku elektřiny na dobu delší než týden a zásobování vodou od státu vázlo - a že by vázlo -, docházelo by k velkým problémům. Řešní jsem nakonec našla v knize Ruka noci podaná od Václava Cílka. Na obrázku vidíte zázračný filtr jménem Sawyer. Obsahuje jakýsi nanochuchvalec, který ze špinavé vody udělá pitnou. Zachytí až 99,9999 % bakterií, o nečistotách a dalších škodlivých mikroorganismech nemluvě. Denně stihne přefiltrovat 2000 litrů (nespletla jsem se, opravdu dva tisíce) vody, protože nepotřebuje tlak. Prostě se to do něj nahoře lije a dole vytéká. Než začne být nepoužitelný, může vyčistit tři miliony litrů vo...
Pokračovat ve čtení »