Zeměkoule
Nepřizpůsobiví spoluobčané. Všichni jsme se s nimu buď setkali nebo o jejich způsobu života slyšeli. Jak se chovají ke svým domovům. Nestarají se, neuklízí. Svoje domovy i jejich okolí zaneřádí odpadem, o nějaké údržbě domů nemůže být řeč, naopak. Okenní rámy vytrhají a spálí. Každý kousek kovu odvezou do sběren a prodají. I elektroinstalace. Střechou zatéká, stavbu nakonec úplně vybydlí. Nemyslí na to, co zanechají vlastním dětem.
Když je stavba neobyvatelná, pohnou se dál. Najdou si jiný domov, který zase zničí.
My ostatní, občané přizpůsobiví, se o své domovy staráme. Poklízíme, odpad odnášíme, opravujeme. Byty i nejbližší okolí máme čisté a udržované. Myslíme na to, abychom svůj dům zachovali svým dětem hezký. Nepřizpůsobivé spoluobčany za jejich přístup odsuzujeme.
Málokdo z nás si ale uvědomuje, že jako lidstvo se na celé Zeměkouli chováme stejně jako ti odsuzovaní. Jako lidstvo jsme docela nepřízpůsobiví všichni. Naopak se snažíme planetu přizpůsobit sami sobě nebo ji ničíme. Kácíme pralesy, moře je plné odpadu, v ozonové vrstvě jsme nadělali díry... nebudu všechno jmenovat, vždyť to víme. Víme, že naši planetu vybydlujeme. Vlastně ji ničíme jako ti nepřizpůsobiví. Ale narozdíl od nich se celé lidstvo jinam přesunout nemůže. Nějaká jiná použitelná planeta poblíž není.
Státy se občas sejdou a vymýšlejí různá pravidla na ochranu Země, ale výsledky moc vidět nejsou. Velké korporace si hledají a nacházejí cesty, jak nová pravidla obcházet.
Reklama a celkové společenské klima nás, lidi, ponížila na spotřebitele. Nakupujeme mnoho věcí, které nepotřebujeme. Pak vyhazujeme hromady obalů od těch věcí, které jsme nepotřebovali. Na výrobu toho všeho byla vynaložena spousta surovin i energie všeho druhu. Jediná cesta, jak můžeme, my, spotřebitelé, výrobce kdejakých zbytečností ovlivnit, je ty zbytečnosti nekupovat. Ukázat jim, že nejsme spotřebitelé, ale lidské bytosti, které jim jejich praktiky nebaští. Nemusíme se ani moc omezovat. Třeba by i pomohlo, kdybychom nekupovali potraviny, které cestovaly přes půlku světa, než se dostaly do našich obchodů.
Jo jo, už jsou tu zase ty výchovné lamentace a agitky mého nazelenalého mozku. Opakuji se, protože mi to celé dělá starosti. I takové klišé, jakože co to zanecháme za domov svým potomkům.
Každý z nás může přispět alepoň malou kapičku, aby se to trochu zlepšilo. Kdybyste mi chtěli udělat radost, klikněte prosím na tenhle článek. Je tam pár drobností, které by pro náš jediný společný domov jménem Zeměkoule mohl udělat každý z nás.
