Podporuj svého zemědělce

Denně se můžeme někde dočíst, že máme podporovat české výrobce, nejlépe nakupovat potraviny přímo u zdroje, u nějakého zemědělce v nejbližším okolí. Protože bydlím v Praze, moc jich v okolí není a farmářským trhům příliš nevěřím, protože jsem tam viděla zboží z Makra.

Proto když u mých dveří zazvonil muž a nabízel mi česnek a cibuli ze svého statku na kutnohorsku, radostně jsem jeho nabídku přijala. Cibule i česnek byly jedním slovem nádherné. Chtěla jsem dvě kila cibule a půl kila česneku, pravého českého. Cibule byla za 15,- Kč, česnek za 200,- za kilo. Pán doběhl do auta, přinesl vše a chtěl 150,- Kč.

"Proč?", ptám se.

"No cibule jsou 4 kila, mám to už napytlíkovaný", pravil celkem logicky.

0,5 kg x 200,- za česnek + 4 kg x 15,- za cibuli = 160,- Kč. Ten je ale hodný, řekl si o pětku míň, radovala jsem se. A zelenina je opravdu perfektní.

Pak to manžel hodil na váhu. Cibule 2,8 kila, česneku 33 deka. Bratru za 108,- korun. A tak běžím ven za panem zemědělcem. Velký podiv, že to prostě není možné. Dost nepříjemné dohadování, kdy jsem musela nahodit semetriku, vyústilo jeho zíráním na naší digitální váhu v naší kuchyni.

Pán donesl ještě česnek i cibuli. Dokonce trochu víc. Říkal, že bude jezdit dvakrát do roka. Vozí i brambory, ve dvacetikilových pytlích. To bych si tak rychle převážit nemohla. Docela by mě zajímalo, kolik váží ve skutečnosti.

Česnek, cibuli i ty brambory od něho nakoupili skoro všichni sousedé. Neodvážím se jim hned říct, co jsme zjistili, nechci jim kazit radost, Asi nevážili, neviděla jsem nikoho dalšího za panem zemědělcem běhat.

Já už od něho nikdy nenakoupím a sousedům to za čas nabonzuju, aby je příště neokradl.

A pak podporujte svého zemědělce...