Jak nebýt po nemoci zesláblý

-
Už jste zažili, že jste se například po chřipce nebo jiném horečnatém onemocnění cítili slabí jako moucha? A to i přes to, že jste vzorně během nemoci jedli předepsané léky, přidávali umělé i přírodní vitamíny a krmili jste se silným hovězím vývarem?
Nemusí to tak vždycky být.
Když jsem byla malá a přinesla jsem si domů něco pěkného, nachlazením počínaje přes různé příušnice až po zápal plic, nastoupila babička a krmila mě vždycky měkkým tvarohem smíchaným s hromadou cukru. A to alespoň dvakrát denně kompotovou misku.
Na dlouhá léta jsem na to zapomněla. Připomněl mi to nedávno jeden bylinkář v televizi.
Při horečce tělo spotřebuje hromadu energie, aby mohlo topit. Vyrábí ji ze spousty cukru a bílkovin. Když je nedostane zvenčí, použije vlastní zdroje, například si energii vyrobí ze svaloviny. Je pak jasné, že když po nemoci vylezeme z postele, sotva stojíme na nohou.
V zimě jsem to zkusila, dcera měla chřipku a mě došly sedmikrásky (viz článek Jak ododlat chřipce? Pomůžou sedmikrásky). Dávala jsem skoro víc cukru než tvarohu (má ráda sladké) a přidala jsem i syrový žloutek. A ano, fungovalo to. Nebyla po nemoci téměř unavená.

Ještě poznámka k horečce: tělo ji využívá jako přirozený obranný mechanismus, choroboplodné zárodky ve vedru chcípají. Proto, pokud trubička od teploměru nechce vybouchnout a rtuť neleze ke 40°C, neměli bychom horečku snižovat antipyretiky. Nemoc si tím jen prodlužujeme. Ale kdo to má vydržet...

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krecht

-
Obrázek
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek. Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno. Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí p...
Pokračovat ve čtení »

Jak si doma vyrobit burčák

-
Obrázek
Už jsem někde jinde psala, že máme na dvorku jednu rostlinu vinné révy. Je to víno červené a značně rozplevelené, byť se ho manžel snaží umravňovat. Před několka lety jsem vyloudila očko od známého staršího pána (už umřel), který dlouho hledal odrůdu, která by nechytala různé nemoci, plísně, hniloby a tak. Opravdu nechytá, jen nemám tušení, jak se ta odrůda jmenuje a už se nezeptám. Když byly rostlině dva roky, sklidili jsme deset kilo červených hroznů. A vyráběli jsme víno. Všechno jsme naštudovali a postupovali přesně, jak jsme měli. Hotový produkt jsme nazvali Strašákem, nejen proto, že je to víno ze Strašnic, především podle jeho chuti. Možná to ani nebylo víno, ale vinný ocet. Statečně jsem ho vypili, ale zařekli jsme se, že příště budeme dělat už jen burčák a šli jsme na to vědecky. Když se totiž objevil první burčák v obchodech, ihned jsme udělali vinobraní. Na dvorku ostříhali hrozny (od třetího roku máme vždy kolem dvaceti kilo), vylisovali je, šťávu nalili do skleněných demiž...
Pokračovat ve čtení »

Blackout: jak získat pitnou vodu

-
Obrázek
 Na téma blackoutu jsem psala už víc článků (něco málo je zde , trochu víc  zde a zde ), ale jak získat pitnou vodu, to jsem řešila jen krátkodobou zásobou. Zejména ve městech je to problém veliký. Pro méně zkušené musím vyvětlit, že voda do vodáren je čerpána elektrickými čerpadly. Když dojde k delšímu výpadku proudu, voda ve vodárnách dojde.  Kdyby došlo k výpadku elektřiny na dobu delší než týden a zásobování vodou od státu vázlo - a že by vázlo -, docházelo by k velkým problémům. Řešní jsem nakonec našla v knize Ruka noci podaná od Václava Cílka. Na obrázku vidíte zázračný filtr jménem Sawyer. Obsahuje jakýsi nanochuchvalec, který ze špinavé vody udělá pitnou. Zachytí až 99,9999 % bakterií, o nečistotách a dalších škodlivých mikroorganismech nemluvě. Denně stihne přefiltrovat 2000 litrů (nespletla jsem se, opravdu dva tisíce) vody, protože nepotřebuje tlak. Prostě se to do něj nahoře lije a dole vytéká. Než začne být nepoužitelný, může vyčistit tři miliony litrů vo...
Pokračovat ve čtení »