Jak se chovat ke včelímu roji

-
Na včely jsem zatížená.V určitém období života jsem bydlela na venkově a měla jsem pár úlů. Je to nakonec rodinná tradice, jeden z pradědečků byl včelařem celý život. Učil mě starý pán, kterého to naučil jako mladíka právě ten můj pradědeček.
Proto mě vždycky velice trápí, když se doslechnu, že se někde usadil roj, lidé se báli, zavolali hasiče a ti včely zlikvidovali. Je to nesmírná škoda, protože, jak všichni víme, včely jsou v přírodě nepostradatelné a dnešní způsoby včelaření vedou k jejich větší nemocnosti a úhynům celých včelstev (viz článek http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/clanek1/, o kterém jsem se dočetla na http://blog.wuwej.net/2009/05/16/prirozeny-chov-vcel-jako-prevence-pred-vcelim-morem.html)
Strach ze včelích rojů pramení z neznalosti chování včel.
Rojení je způsob rozmnožování včelstev. Mladá matka se v úle chopí vlády a stará vyklidí pole spolu z částí svých věrných včel. Jejich hlavní starostí je najít si co nejrychleji nový příhodný domov.
Včely usadí matku například na strom, zhluknou se kolem ní a pár průzkumnic letí hledat. Roj nemá na práci nic jiného, než si matku hlídat, protože je poněkud mentálně zaostalá (uvádí se, že má IQ kolem 2 - 3, včela dělnice 5), a ničeho jiného si nevšímá.
Nebudeme-li do roje přímo strkat hlavu nebo ho jinak brutálně dráždit, ani nás nezaregistruje. Lze dokonce roj jemně rozhrnovat rukama a koukat se, kde je matka, aniž bychom dostali žihadlo. Občas vídáme fotky, kdy má nějaká osoba celou hlavu obsypanou včelami. Není to nic senzačního. Jde jen o efektní využití základního neagresívního chování roje. Já to nakonec umím taky, Nenechala jsem si ho sednout na hlavu, to ne, ale dala jsem si matku na předloktí a za chvilku mi hruška včel visela z ruky.
Když je vedro, roj bývá trochu rozlítanější. Máme-li obavy, můžeme ho mírně shora zkropit vodou z hadice. Když si bude myslet, že prší, scukne se do malé hrušky, aby vzácná královna náhodou nezmokla.
Potom se vypravíme na internet, vyhledáme nejbližší organizaci Českého svazu včelařů (je v každé obci) a zavoláme místo hasičů včelaře. Uvidíte, že bude u vás za chvíli celý nadšený a vy se výborně pobavíte, až se začne sápat na strom s rojáčkem, aby se roje zmocnil. To dobře znám, vždycky jsem to považovala ze nejlepší včelařskou zábavu (pro pozorovatele).
Spoustu kontaktů z celé republiky naleznete na http://www.vcelarstvi.cz/kontakty.html.
Jestli se nebojíte, můžete roj chytit sami. Připravíte si kyblík a pokličku nebo zavírací bedničku. Pak nádobu, pro tuto chvíli zvanou rojáček, podržíte pod rojem. Jestli roj sedí na slabší větvi, prudce do ní udeříte (opravdu prudce, když udeříte málo a roj nespadne, nastává ten zvláštní případ, kdy roj na chvíli přestane mít neutrální náladu) a roj spadne jako zralé jablko do rojáčku. Sedí-li někde, kde nemůžete tuto metodu použít, například na kmeni, zdi, v nějakém výklenku, podržíte rojáček pod ním a jemně a pomalu do něj celý roj shrnete rukou. Nesmíte včely přimáčknout. To je vše. Pak nádobu přiklopíte tak, aby se včely neudusily a počkáte na včelaře nebo si vybudujete úl. Včely samy z nádoby vylétat nebudou, protože tam mají matku.

foto http://www.orlicky.net/?id_zpravy=11548113211371621405 (Je tam i článek, jak se tváří hasiči, když je zavoláte na včely.)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krecht

-
Obrázek
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek. Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno. Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí p...
Pokračovat ve čtení »

Jak si doma vyrobit burčák

-
Obrázek
Už jsem někde jinde psala, že máme na dvorku jednu rostlinu vinné révy. Je to víno červené a značně rozplevelené, byť se ho manžel snaží umravňovat. Před několka lety jsem vyloudila očko od známého staršího pána (už umřel), který dlouho hledal odrůdu, která by nechytala různé nemoci, plísně, hniloby a tak. Opravdu nechytá, jen nemám tušení, jak se ta odrůda jmenuje a už se nezeptám. Když byly rostlině dva roky, sklidili jsme deset kilo červených hroznů. A vyráběli jsme víno. Všechno jsme naštudovali a postupovali přesně, jak jsme měli. Hotový produkt jsme nazvali Strašákem, nejen proto, že je to víno ze Strašnic, především podle jeho chuti. Možná to ani nebylo víno, ale vinný ocet. Statečně jsem ho vypili, ale zařekli jsme se, že příště budeme dělat už jen burčák a šli jsme na to vědecky. Když se totiž objevil první burčák v obchodech, ihned jsme udělali vinobraní. Na dvorku ostříhali hrozny (od třetího roku máme vždy kolem dvaceti kilo), vylisovali je, šťávu nalili do skleněných demiž...
Pokračovat ve čtení »

Blackout: jak získat pitnou vodu

-
Obrázek
 Na téma blackoutu jsem psala už víc článků (něco málo je zde , trochu víc  zde a zde ), ale jak získat pitnou vodu, to jsem řešila jen krátkodobou zásobou. Zejména ve městech je to problém veliký. Pro méně zkušené musím vyvětlit, že voda do vodáren je čerpána elektrickými čerpadly. Když dojde k delšímu výpadku proudu, voda ve vodárnách dojde.  Kdyby došlo k výpadku elektřiny na dobu delší než týden a zásobování vodou od státu vázlo - a že by vázlo -, docházelo by k velkým problémům. Řešní jsem nakonec našla v knize Ruka noci podaná od Václava Cílka. Na obrázku vidíte zázračný filtr jménem Sawyer. Obsahuje jakýsi nanochuchvalec, který ze špinavé vody udělá pitnou. Zachytí až 99,9999 % bakterií, o nečistotách a dalších škodlivých mikroorganismech nemluvě. Denně stihne přefiltrovat 2000 litrů (nespletla jsem se, opravdu dva tisíce) vody, protože nepotřebuje tlak. Prostě se to do něj nahoře lije a dole vytéká. Než začne být nepoužitelný, může vyčistit tři miliony litrů vo...
Pokračovat ve čtení »