Dvoudílné plavky a jaderná bomba
Máte rádi dvoudílné plavky nazývané bikini? Já jo, nikdy se nekoupu v přírodě jinak. V mokrých jednodílných plavkách je mi zima.
Proto mě překvapil dokument, který jsem nedávno viděla. Byl o Bikinách a jaderných pokusech v době studené války.
Atol Bikini byl pro zkušební výbuchy oblíbeným místem. Odlehlý, málo obydlený. Ve světě byly tyto pokusy všeobecně známé a tak jeden módní návrhář po ostrůvku vědomě pojmenoval plavky. Jaderné pumelenice se tehdejší západní společnosti zdály neobyčejně "sexi".
Méně sexi už připadaly technikům na ostrově v místě vzdáleném 30 km od epicentra výbuchu, když tam byla v roce 1954 odpálena zatím vůbec nejsilnější jaderná bomba Mike, první vodíková puma. Byla silnější, než se čekalo. Vědci tenkrát netušili, že lithium 7, které při její konstrukci použili, se také celé reakce velmi ochotně zůčastní a sílu výbuchu podpoří.
Tento jaderný pokus se špatně předpovězeným účinkem se nezdál sexi ani vědcům na lodi vzdélené 37 kilometrů, ještě méně japonským rybářům o kus dál, z nichž někteří zemřeli na nemoc z ozáření a vůbec nejmíň sexi připadá původním obyvatelům Bikin, kteří byli vyexpedováni ze svých domovů a dodnes jsou roztroušeni po celých Marshalových ostrovech. Atol totiž stále není bezpečné trvale obývat.
Kolikrát ještě se lidstvo pustí do něčeho, u čeho nebude schopno předem odhadnout dopady na sebe sama i celý svět?
To je Mike:
