Krádež bezinkových květů

Na zahrádce si pěstujeme velkou bezinku. Jsem toho názoru, že se bez ní neobejde žádná domácnost. Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni.

Ale když letos ta naše rozkvetla, stala se středem zájmu nekalých živlů.

To se takhle zase jednou povaluji na terase a co nevidím. Pán středního věku s loupeživým leskem v oku se opatrně připlíží k vratům, z igelitové tašky vyndá nůžky a začne stříhat květy visící nad chodníkem. Pak mě spatří. S provinilým výrazem nahrbeně prchá a dělá, že tam nikdy nebyl.

Druhý den dáma a to samé. S kradmými pohledy láduje květy do tašky. Pak si mě všimne (povaluji se na terase často) a utíká jako dítě přistižené na svěstkách.

Ti lidé nevědí, že mám radost. Radost z toho, že si někdo doma vyrábí lektvary z bezinkových květů. Nevědí, že by stačilo, kdyby na mě zavolali:

"Hele, můžu si nastříhat něco květů?"

A já bych řekla:

"Jasně, kolik chcete, je tu dost pro celé Strašnice."

Jen jedna věc mi není úplně jasná. Proč je zaujala právě ta naše bezinka. Naše čtvrť je hodně zelená a různých bezinek vykukujících z křoví je po okolí hodně. Možná ti lidé nevědí, že je to totéž a tu naší považují za nějakou takovou domácí a oficiální.

Je to prostě hvězda:

P.S. Nemáte prosím někdo osvědčený recept na limonádu z bezinkových květů? Nějakou hezky perlivou? My žádný rodinný nemáme a co jsme zkusili z internetu není ono.

Aktualizece 2015: Funkční recept na perlivou bezinkovou limonádu najdete ZDE.