Houskové knedlíky

-
Ale ne, nemyslím si, že jsem houskovými knedlíky objevila Ameriku. Jen jsem si všimla, že hospodyňky stále častěji podávají ke svým jídlům knedlíky kupované. Nedávno jsem to také udělala a byla jsem upřímně překvapená, jak je tenhle komerční výrobek hnusný.
A tak jsem se rozhodla připomenout, jak je takový obyčejný český knedlík jednoduchý. Jediný opruz spočívá v čekání, než to vykyne. Ale to je bohatě vyvážené nejen tím, že domácí knedlík je mnohem lepší než ten koupený, ale i tím, že víme, "co v tom je".

Základní recept na domácí houskové knedlíky:

450 g hrubé mouky (ale nám víc chutná z polohrubé)
250 ml mléka
2 celá vejce
1 pytlíček sušeného nebo 1/2 balíčku čerstvého droždí
1 malá lžička soli
2 rohlíky

Vejce a droždí rozvedláme v mléce. Mouku a sůl smícháme v míse na knedlíky. Vlijeme mléko a promícháme. Pak mícháme v míse dokola od krajů do středu a to tak, že od spoda nahoru. Děláme to tak dlouho, dokud se na povrchu těsta nezačnou dělat puchýře, což se stane tak po minutě míchání. Pak přidáme rohlíky nakrájené na kostičky, dobře promícháme a necháme hodinu až hodinu a půl (podle teploty prostředí) vykynout. Vytvoříme dvě šišky a hodíme do vřelé vody, ve které už je lžíce mouky (povrch knedlíku pak není slizský) a vaříme 25 minut. V půlce vaření šišky otočíme podle podélné osy o 180 stupňů, aby se uvařily rovnoměrně.
Když knedlíky vyndáme, musíme je ihned propíchat nebo nakrájet na kolečka, aby se nám nesrazily. Horké je krájíme kráječem na knedlíky nebo nití. Vychladlé propíchané můžeme normálně nakrájet nožem.


Tags: domácí výroba potravin, domácí strava, domácí kuchyně

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krecht

-
Obrázek
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek. Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno. Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí p...
Pokračovat ve čtení »

Jak si doma vyrobit burčák

-
Obrázek
Už jsem někde jinde psala, že máme na dvorku jednu rostlinu vinné révy. Je to víno červené a značně rozplevelené, byť se ho manžel snaží umravňovat. Před několka lety jsem vyloudila očko od známého staršího pána (už umřel), který dlouho hledal odrůdu, která by nechytala různé nemoci, plísně, hniloby a tak. Opravdu nechytá, jen nemám tušení, jak se ta odrůda jmenuje a už se nezeptám. Když byly rostlině dva roky, sklidili jsme deset kilo červených hroznů. A vyráběli jsme víno. Všechno jsme naštudovali a postupovali přesně, jak jsme měli. Hotový produkt jsme nazvali Strašákem, nejen proto, že je to víno ze Strašnic, především podle jeho chuti. Možná to ani nebylo víno, ale vinný ocet. Statečně jsem ho vypili, ale zařekli jsme se, že příště budeme dělat už jen burčák a šli jsme na to vědecky. Když se totiž objevil první burčák v obchodech, ihned jsme udělali vinobraní. Na dvorku ostříhali hrozny (od třetího roku máme vždy kolem dvaceti kilo), vylisovali je, šťávu nalili do skleněných demiž...
Pokračovat ve čtení »

Blackout: jak získat pitnou vodu

-
Obrázek
 Na téma blackoutu jsem psala už víc článků (něco málo je zde , trochu víc  zde a zde ), ale jak získat pitnou vodu, to jsem řešila jen krátkodobou zásobou. Zejména ve městech je to problém veliký. Pro méně zkušené musím vyvětlit, že voda do vodáren je čerpána elektrickými čerpadly. Když dojde k delšímu výpadku proudu, voda ve vodárnách dojde.  Kdyby došlo k výpadku elektřiny na dobu delší než týden a zásobování vodou od státu vázlo - a že by vázlo -, docházelo by k velkým problémům. Řešní jsem nakonec našla v knize Ruka noci podaná od Václava Cílka. Na obrázku vidíte zázračný filtr jménem Sawyer. Obsahuje jakýsi nanochuchvalec, který ze špinavé vody udělá pitnou. Zachytí až 99,9999 % bakterií, o nečistotách a dalších škodlivých mikroorganismech nemluvě. Denně stihne přefiltrovat 2000 litrů (nespletla jsem se, opravdu dva tisíce) vody, protože nepotřebuje tlak. Prostě se to do něj nahoře lije a dole vytéká. Než začne být nepoužitelný, může vyčistit tři miliony litrů vo...
Pokračovat ve čtení »