Hladová zeď jménem Ukrajinská krize
Ještě si to všichni dobře pamatujeme, nakonec není to tak dlouho. Ukrajinský prezident se rozhodl zrušit rozhovory s Evropskou unií. Nastaly Olympijské hry v Soči a vypukly nepokoje na Majdanu.
Během olympijských her žádný pořádající stát nechce vypadat nějak nehezky, stejně tak Rusko. Takže ihned po skončení her Putin tvrdě udeřil na Krymu jakožto odvetu nejen za to, že z něj někdo během olympiády dělal blbce, ale i za narušení své sféry vlivu, za kterou Ukrajinu považuje. Tak trochu není divu, každá světová mocnost má své sféry vlivu a je nerada, když se jí do nich někdo vrtá.
A že protesty na Majdanu nebyly tak úplně spontánní, nýbrž že do nich byl poněkud přiléván petrolej, to už ani EU nepopírá.
Otázka zní proč? Vždyť muselo být každému jasné, že Putin prostě nebude sedět s rukama v klíně. Na řeči EU o podpoře lidských práv a demokracie na Ukrajině nikdo neskočí. Všichni víme, že v EU nejde nikdy o nic jiného než o kšeft a zisk, viz naše přístupové podmínky a například likvidace českého cukrovarnictví.
Ukrajina je velký trh, to ano, ale riskovat kvůli němu konflikt s Ruskem?
Dlouho jsem to nechápala, ale teď mi svitlo. Otázka nezní proč, zní Qui bono?
Odpověď na ní je prostá. Prospěch z toho budeme mít my všichni.
Už nějakou dobu se straší v západních ekonomikách novou recesí. Jestliže vlády začnou strkat peníze do zbrojení, tak žádná recese nepřijde.
Vraťme se do historie. Karel IV nechal chudé a hladové obyvatelstvo, pro které se nenašla práce a tudíž přirozený způsob obživy, stavět hladovou zeď. Platil jim mzdu a obyvatelstvo si mohlo začít kupovat chléb a třeba oblečení. Pekaři a krejčí mohli začít kupovat materiál a zaměstnat tovaryše. Ekonomika se rozhýbala.
Karel IV také mohl nechat obyvatelstvo vyrábět zbraně a dopadlo by to stejně.
To učinil Hitler. Uvolnil finanční prostředky a ve zbrojovkách objednal zbraně všeho druhu. Nechal stavět dálnice. Během několika let se zvedla celá tehdejší zbídačená německá ekonomika. Mnoho lidí získalo práci a mohlo začít nakupovat zboží a služby. Výrobci a dodavatelé zareagovali na zvýšenou poptávku a zaměstnali další pracovní síly a vlna oživení prošla skrz celou strukturu německé ekonomiky.
Dnes by hladová zeď neprošla a zbrojení bez vnějšího nepřítele taky dost těžko.
Bylo prostě potřeba si nepřítele vytvořit a kdo byl logicky nejblíž po ruce?
Zatím to funguje dobře. Všechny evropské vlády už schválili vyšší odvody z HDP do armád a zbrojního průmyslu. Když ty nové zbraně tiše zreznou v muničních skladech jako ty staré z dob studené války, tak proti tomu nic nemám.
Jen by mě zajímalo, jak k něčemu takovému dojde. Kdo to vymyslí a kdo to realizuje. Že by se nejvyšší představitelé EU byli schopni na něčem někdy dohodnout tak, že uskutečnili konkrétní akci?
Nebo mají pravdu různé konspirační teorie o "židobolševickozednářských" lóžích, které tvoří historii nenápadným taháním za provázky uvázaných na zápěstích svých politických loutek?
A obyčejné ukrajinské obyvatelstvo z postižených oblastí, které na to všechno doplácí svými domovy i životy? Ti jsou všem ukradení...
