Knížka nebo čtečka - a co ještě?

Už bylo napsáno mnoho na téma, co je lepší. Jestli čtečka knih nebo hezká papírová knížka. Dokonce toto téma už dávno zapadlo.

Ale pro mě je stále aktuální - často to zvažuju a můžu k tomu říct, že jak kdy.

Večer v posteli preferuju zásadně čtečku a to v rukou manžela. Nevadí mi, když se svítí. Může mě ranit mrvice, když usínám a v nočním tichu se ozve brutálně hlasité zašustění, jak se otáčí stránka. Čtečka nešustí.

Co mě se týče, učebnici naopak zásadně papírovou. Ještě se mi nestalo, že by knížce narozdíl od čtečky došly batery a ve čtečce se mi blbě listuje. Na dovolenou si beru čtečku, do tramvaje taky. Doma raději knížku papírovou. Ale jak nemít rozečtené dvě knížky, jednu ve čtečce... druhou papírovou? Mít jedno dílo v obou provedeních? Pořád v jednom nebo druhém hledat, kde jsem skončila?

V poslední době využívám ještě jednu možnost.

Ani knížku, ani čtečku.

Mobil.

Neomdlévejte, hned to vysvětlím.

Není to tak, že bych celé večery zírala na nezdravý display. Nechávám si totiž knížky předčítat. Má to pro mě mnoho výhod. Celý život jsem toužila, aby mi někdo knížky nahlas četl. Na dovolených jsem zavedla předčítání na střídačku o siestách. Chtěla jsem si splnit své přání a taky, abychom byli všichni spolu. Aby si nečetl každý svou knihu a nebyl uzavřen sám ve svém světě. Ráda bych, aby to tak bylo i doma, ale nějak to nefunguje.

Sama sobě nahlas číst nemůžu a tak mi předčítá mobil. Má mírně počítačový ženský hlas. Neosobní, a tak mi nepodsouvá žádné exprese. U knížek mi v hlavě paralelně se čteným textem běží film, jak to jako vypadá. Když mi někdo nebo něco předčítá, víc si ten film užiju.

Proč se mi to zdá tak parádní?

- šetřím si svá stará unavená očička

- narozdíl od televize nebo rádia mi mobil předčítá přesně to, na co mám náladu

- mám volné ruce i oči, můžu poslouchat a mýt nádobí nebo třeba háčkovat.

Když jsem sama, pouštím to nahlas. Když nejsem a muž sleduje v televizi něco, na co nemám náladu, beru si sluchátka.

Pauznout si to můžu kdy chci. Někdy se stane, že člověka večer něco zaujme v televizi nebo v rádiu. A šup, reklama. K vzteku! Anebo není reklama, ale potomek přerůstající přes hlavu v deset večer vyplave z pokoje, že zapomněl na úkol z matiky a že tomu nerozumí. Film nebo rozhlasová hra jsou - kde?

Ale já si pauznu knížku, s trpělivým úsměvem vysvětlím potomkovi, že má smůlu a že se úkoly píšou odpoledne, přečkám jeho ukřivděný řev a s klidnou myslí, že jsem o nic nepřišla, se vrátím ke svému háčkování s poslechem knihy.

Abych pravdu řekla, už ani knihu, ani čtečku.

Technické řešení pro mobil, kdyby to někdo chtěl:

Stáhneme si program Vokalizer.

Otevřeme ho a zvolíme český hlas, který si ovšem musíme za kilčo koupit. Týden si to můžeme zkoušet zdarma.

Jdeme do nastavení a tam v kapitole Převod textu na řeč nastavíme jako výchozí Vokalizer a český jazyk.

Stáhneme si nějakou mobilní čtečku knih, mě se líbí EBook Reader. Otevřeme si v něm nějaký ebook, který jsme si přes USB nebo e-mailem poslali do mobilu, jdeme do nastavení Ebook Readru, vybereme ikonu se sluchátky a tak spustíme předčítání.

Anebo si stáhneme nějakou audioknihu. Nemusíme nic instalovat, spustíme ji z přehrávače.

Zdroj obrázku: http://cz.azimage.com/photos/the-book-with-headphones-connected-3d-illustration-of-the-audiobook-5784

Jaký je váš názor? Děláte to někdy taky tak? Jak čtete nejraději?