Vánoční cukroví: domácí mléčná čokoláda

-
Hádejte, co jsme se dnes odpoledne s dcerou dělaly. No ano, vyráběly jsme vánoční cukroví, ostatně jako kde kdo v tomto čase. Ale nepekly jsme, vařily jsme vánoční čokoládu.
Je to druh cukroví, který je drahý, pracný a velmi nezdravý, ale co by člověk pro sebe a svou rodinu neudělal, že? Co mě se týče, od mého dětství ho prostě musím mít. Když jsem byla malá, dělala mi ho babička. Nyní se s ním patlám já.

Protože v rodinách existují různé modifikace receptu, předkládám ten náš:

Domácí mléčná čokoláda:

2 kostky tuku Omega
10 dkg hořkého holandského kakaa
10 dkg sušeného mléka (kdo nechce čokoládu mléčnou ale hořkou, nedá mléko ale dvonásobek kakaa)
4 dkg čokoládového pudinku
4 dkg vanilkového pudinku
50 dkg moučkového cukru

Ve dvoustěnném hrnci na sváření mléka (samozřejmě nezapomeneme do mezistěny nalít vodu) rozpustíme Omegu a přisypeme smíchané ostatní složky. Pak poctivých 30 minut intensivně a nepřetržitě mícháme. Když nemícháme intensivně a nepřetržitě, čokoláda se nám nespojí a při tuhnutí se na povrchu sráží našedlý a nevzhledný tuk.
Nemáme-li hrnec na sváření mléka, mícháme ve vodní lázni - hrnec s čokoládou si postavíme do většího kastrolu, kde se vaří voda. Kdybychom neprovedli toto opatření, hmota by se nám připálila.

Formičky připravené na nalévání čokolády. Jsou naskládané na tácu ze staré lednice, který jsem kdysi vyloudila od známých, když je lednice opustila. Takový tác je vynikající kuchyňský pomocník. Když vyrábím něco, čím se hodně "nasviní", vždycky ho používám. Pak ho vymyju ve vaně a kuchyň je více méně netknutá.
Vpravo je hrnec s hmotou na míchání.

Když skončí půlhodinové míchání, čokoládu nalijeme do formiček. Když se netrefíme, stěrkou ji naženeme, kam patří:

Když čokoláda ztuhne, dáme ji alespoň na hodinu na mrazák, jinák by se nám při vyndávání z formiček rozpadala. Kde jsou ty časy, když v tomhle období venku mrzlo a babička nechávala formičky s čokoládu ztuhnout na dvorku...

Pak čokoládu z formiček vyloupeme nebo vymlátíme. Když nejde ven, polijeme formičky ze zadu teplou vodou.

A tady je výsledek naší dnešní práce:

Tato čokoláda není tak tuhá jako kupovaná, krásně se rozplývá na jazyku. Je lepší ji skladovat v chladu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Krecht

-
Obrázek
Jestlipak víte, co to je, takový krecht? Většina z vás to jistě ví, ale pro ty, kteří se s tímto pojmem ještě nesetkali: krecht je takový hrobeček na brambory a tak. Něco jako sklípek. Vloni v říjnu jsem měla přednášku na Akademii soběstačnosti. Pan zřizovatel mě vyzval, abych přednášela konkrétně o krechtech. Že prý lidé tuší, ale přesně nevědí. Přede mnou se tohoto tématu dotkli i ostatní přednášející a já zjistila, že co člověk, to názor, jak má správný krecht vypadat. Čím se má izolovat, jestli má být větraný nebo nevětraný a tak. Teoretické úvahy doprovázené historickými rytinami promítanými projektorem na plátno. Teoretických znalostí o krechtech moc nemám, ale pamatuji krecht mého pradědečka, který byl vykopaný pod ořechem a fungoval. Pradědečka považuju v tomto směru za autoritu, protože pocházel z malého statku, kde rodina žila zřejmě po staletí jakožto samozásobitelé a krecht měli prověřený. Tak jsem o něm povídala. Pan zřizovatel Akademie soběstačnosti vyvěsil sestřih mojí p...
Pokračovat ve čtení »

Jak si doma vyrobit burčák

-
Obrázek
Už jsem někde jinde psala, že máme na dvorku jednu rostlinu vinné révy. Je to víno červené a značně rozplevelené, byť se ho manžel snaží umravňovat. Před několka lety jsem vyloudila očko od známého staršího pána (už umřel), který dlouho hledal odrůdu, která by nechytala různé nemoci, plísně, hniloby a tak. Opravdu nechytá, jen nemám tušení, jak se ta odrůda jmenuje a už se nezeptám. Když byly rostlině dva roky, sklidili jsme deset kilo červených hroznů. A vyráběli jsme víno. Všechno jsme naštudovali a postupovali přesně, jak jsme měli. Hotový produkt jsme nazvali Strašákem, nejen proto, že je to víno ze Strašnic, především podle jeho chuti. Možná to ani nebylo víno, ale vinný ocet. Statečně jsem ho vypili, ale zařekli jsme se, že příště budeme dělat už jen burčák a šli jsme na to vědecky. Když se totiž objevil první burčák v obchodech, ihned jsme udělali vinobraní. Na dvorku ostříhali hrozny (od třetího roku máme vždy kolem dvaceti kilo), vylisovali je, šťávu nalili do skleněných demiž...
Pokračovat ve čtení »

Blackout: jak získat pitnou vodu

-
Obrázek
 Na téma blackoutu jsem psala už víc článků (něco málo je zde , trochu víc  zde a zde ), ale jak získat pitnou vodu, to jsem řešila jen krátkodobou zásobou. Zejména ve městech je to problém veliký. Pro méně zkušené musím vyvětlit, že voda do vodáren je čerpána elektrickými čerpadly. Když dojde k delšímu výpadku proudu, voda ve vodárnách dojde.  Kdyby došlo k výpadku elektřiny na dobu delší než týden a zásobování vodou od státu vázlo - a že by vázlo -, docházelo by k velkým problémům. Řešní jsem nakonec našla v knize Ruka noci podaná od Václava Cílka. Na obrázku vidíte zázračný filtr jménem Sawyer. Obsahuje jakýsi nanochuchvalec, který ze špinavé vody udělá pitnou. Zachytí až 99,9999 % bakterií, o nečistotách a dalších škodlivých mikroorganismech nemluvě. Denně stihne přefiltrovat 2000 litrů (nespletla jsem se, opravdu dva tisíce) vody, protože nepotřebuje tlak. Prostě se to do něj nahoře lije a dole vytéká. Než začne být nepoužitelný, může vyčistit tři miliony litrů vo...
Pokračovat ve čtení »