Jak přežít blackout II.

Mám tady na blogu jeden starší článek "Jak přežít blackout". Ve statistikách vidím, že je kupodivu stále hojně vyhledáván, ale zabývám se v něm především bezpečností a řešením situace, když máme v bytě splachovací toaletu a neteče voda. O zásobách potravin a zajištění dalších životních potřeb se zmiňuju jen velmi obecně.

Také jsem psala článek "Plašení", kde jsem psala: "Minulý týden byl jeden můj dobrý známý (kterého velmi dobře znám) na večeři s vysokým armádním činitelem, odborníkem na bezpečnost státu (kterého známe všichni, ale bojím se ho jmenovat) na večeři. Ten činitel po dobrém jídle známému zdůraznil, že je třeba, aby si udělal nějakou menší zásobu pitné vody, trvanlivých potravin a pořídil vařič s malou plynovou bombou. ... Že rozvodná elektrická síť je v tak zoufalém stavu, že může na několik dnů kleknout kdykoli. Jak všichni víme, bez elektřiny se zastaví všechno, ani voda nepoteče." Tento článek je také stále kupodivu často čten a že je to téma oblíbené vidíme i na dalších stránkách, např. ve stati "Česko zvyšuje nouzové zásoby jídla! Je tu snad strach z války?".

I řekla jsem si, že kvůli velkému zájmu o toto téma a jeho možné aktuálnosti je třeba jej trochu rozvést.

Uvažujme tedy, že nastane blackout dlouhý od pěti dnů do několika málo týdnů. Delší by způsobil rozpad naší civilizace. Jak ten zvládnout jsem psala ve své knížce "Jak přežít konec civilizace", takže toto téma probírat nebudeme.

Existuje mnoho textů, které nás nabádají, jak se připravit, ale některé aspekty opomíjejí. Například informovanost nebo zásoby léků.

Informovanost

Když plošně nepůjde proud a výpadek trvá delší dobu, asi bychom rádi věděli, co se děje. Dá se předpokládat, že některé rozhlasové stanice mají záložní generátor, který se jim občas dokonce podaří nahodit, a energetické společnosti jim dodají informace. Možná tam přijede živě promluvit i nějaký oblíbený představitel našeho státu.

Dnes má v telefonu rádio každý, ale mobil může být vybitý. Nabít ho dynamovou nabíječkou je ale docela dlouhá a těžká práce (mluvím z vlastní zkušenosti, jednu mám). Proto bude lepší, když budeme mít malý tranzistoráček na tužkové baterie - a ty tužkové baterie.

Léky

Dnes kde kdo z nás trpí nějakými chronickými zdravotními problémy. Proto je nutné, abychom měli doma zásoby medikamentů, které pravidelně užíváme.

Také bychom měli mít lékárničku zásobenou léky proti běžným neduhům a drobným domácím úrazům.

Hodí se amaretové kapky, živočišné uhlí a endiaron, až zbaštíme nějakou nekvalitní konzervu ze včerejška a neudělá se nám dobře od žaludku. Také bychom měli mít zásobu prostředků proti bolestem, horečce, ucpanému nosu, bolení v krku a dalším průvodním příznakům nachlazení, protože když nás blackout trefí v zimě, pravděpodobně nastydneme.

Sami jistě víte nejlépe, co je třeba.

Pro lepší náladu můžeme přihodit vitamíny v šumivých tabletách.

Hotové peníze

Když nejde elekřina, nefungují bankomaty. Možná nebudou všechny obchody vyrabované a možná i některý otevře. Je třeba mít doma hotovost. Některý ze sousedů může mít nadbytečné zásoby, možná bude někdo prodávat benzín. Za co bychom si to koupili? Ani vaše bytná nemusí kvůli nějakému blackoutu chtít čekat na nájemné.

Další aspekty jsou často probírány, ale pro úplnost si je zopakujeme:

Voda

Především je nutné mít zásoby pitné vody. Můžeme ji přechovávat v kanystrech, tu z kohoutku. Je jasné, že zásobu musíme občas občerstvit, protože i voda se nakonec zkazí.

Nemůžeme-li nebo nechceme dělat zásoby vody, měli bychom mít doma filtr na mechanické nečistoty, tablety na úpravu vody (dají se koupit v každé lékárně) a nebo zařízení, které čistí vodu UV světlem rozsvěcovaným dynamem. Kombinací filtru a tablet nebo UV čističky vyčístíme i vodu z Vltavy (a budeme doufat, že do ní někdo nenalil benzín).

Nepodceňujme ani možnost získat dešťovou vodu. Hrnec na balkóně jí moc nenachytá, ale napíchneme-li někde okap, už by to bylo docela produktivní.

Aktualizace: výborný filtr na vodu najdete ZDE.

Potraviny

Zásoby jídla si vytvoříme z potravin, které se nemusejí uchovávat v chladu, protože blackout může klidně nastat i v létě. Sem napíšu jen pár tipů, v obchodech pak sami narazíte na mnohou inspiraci. Důležité jsou suchary jakožto náhražka pečiva. Někdo je schopen pozřít i různé potraviny typu Knäckebrot nebo něco na bázi burizónů. Těstoviny (nejlépe kuskus, vaří se minutu), konzervy zeleninové i masové (tady důrazně doporučuji kvalitní, např. Pikok, jedna konzerva vystačí pro tři skromnější osoby), polévky z pytlíku (takové, které se vaří jen krátce), sušené mléko, instantní krupicová kaše, paštiky. Mouka, sůl, olej. Cukr, různé nezdravé sladkosti a sušenky nám umožní doplňovat energii v chladném období. Máslo dobře uzavřené v dóze vydrží bez lednice týden. Vajíčka až čtrnáct dní. Tavené sýry jsou v pořádku i po 3 až 4 týdnech.

V chladném ročním období nám sice bude zima, ale všechno déle vydrží.

Při přípravě zásob zhodnotíme nároky své rodiny. Kdybych neměla děti a nějaké indicie by mě varovaly dopředu, koupila bych si soudek piva a uherák a počkala bych, až zase proud zapnou. Kdo dítě má, bude potřebovat vodu a pestřejší výběr potravin. Nezapomeneme také na zásoby starých marmelád a kompotů, kterých máme jistě všichni doma víc, než bychom si přáli.

Vaření

Plynový vařič s dvoukilovou bombou vydrží 4 až 5 týdnů, když vaříme ráno litr vody na čaj a v poledne např. špagety s konzervou.

Lze také použít malý vařič s tabletami tuhého lihu. Podle mých zkušeností, když jsem měla tablety o průměru kolem 5 cm, se na jedné tabletě uvedl do varu 1 litr vody a pak se přistrčila druhá tableta a uvařila se polévka z pytlíku. Z toho můžete vypočítat množství tuhého lihu, které chcete mít v zásobě.

Stejně jako vařič na tuhý líh nám poslouží prázdná konzerva s několika většími otvory vyvrtanými u horního okraje. Vařič i plechovku musíme mít postavenou na nehořlavém povrchu, abychom si nezpůsobili požár. S nefunkčními hydranty by to nebylo to pravé ořechové. Je to jeden z důvodů, proč vřele doporučuju mít během blackoutu při ruce plně funkční pořádný hasící přístroj.

Je třeba uvážit, že uvést do varu vodu v letním období, kdy má kolem 20°C, trvá mnohem kratší dobu než v zimě, kdy je studená.

Vodu ale nepotřebujeme jen k pití a vaření. Musíme také udržovat v čistotě nádobí, abychom se nakonec neotrávili přemnoženou salmonelou a nepřilákali si domů hmyz z širokého okolí. U jedné američanky jsem četla doporučení, že si máme udělat zásoby nádobí na jedno použití. Je to hygienicky dobrá cesta, ale naše zásoby nutné k přežití by se mohly prostorově dost zvětšit. Dá se také baštit lžící z jednoho ešusu a příbor pak povařit ve vodě, kterou ohříváme na naše další špagety. Snažíme se vařit tak, abychom napatlali co nejméně nádobí. Jako dezinfekční prostředek můžeme používat ocet.
Na zahradní gril na balkóně raději zapomeneme, protože bychom kouřem mohli obtěžovat sousedy, potřebujeme zásobu dřevěného uhlí a něčeho na podpal a navíc bychom na sebe upozornili případné hladové lupiče. Vůně vařeného jídla by je mohla přilákat a to by nás mohlo stát život.

Oheň a světlo

To je asi jasné. Dost sirek nebo spolehlivých zapalovačů. No a svíčky nebo petrolejku (a zásobu petroleje).

Teplo

Bydlíme-li v bytovém domě a nemáme komín, je to problém velmi špatně řešitelný. Existují plynové zářiče, ale ty jednak hodně žerou a jednak se nesmějí používat v uzavřeném prostoru, protože spotřebují kyslík. Během topení musíme zároveň větrat, abychom se dožili konce blackoutu. Nemůžu s klidním svědomím doporučit ani ohromně kreativní improvizaci s plechovou rourou vystrčenou z okna a kamny v obýváku připojenými k té rouře. Když totiž nejde elektřina, nebudou fungovat ani mobilní sítě ani pevné linky a tak si nezavoláme hasiče. V bytech se budeme muset spíš před chladem chránit pasívně. Chce to teplé oblečení a kvalitní spacáky.

Kdo má komín, může mít kamna. Pak jistě ví, že už potřebuje jen zásobu paliva a ani nemusí řešit problémy s vařením.

Hygiena

Voda je v tomto období příliš cenná, než abychom se nějak marnotratně myli. Budeme používat především vlhčené ubrousky, které dnes kupují maminky na pokakané zadečky svých miminek. Pár dnů se to vydržet dá.

Na začátku článku jsem se zmínila i o problému s nefunkčí splachovací toaletou. Stačí ji párkrát použít a velmi rychle z našeho bytu vytvoří téměř neobyvatelné prostředí. Místo ní tedy používáme kvalitní silné pytlíky původně určené do odpadkových košů. Doporučuji si jich připravit větší zásobu. Můžeme si vytvořit nějakou improvizaci, jako je třeba pytlík vložený do kbelíku a okraj pytlíku hrnutý kolem okraje kýble. Pokaždé, když pytlík použijeme, pečlivě ho zavážeme a pro jistotu vložíme do většího. Vyvarovat se používání toalety je nutnější, než bychom tušili. Kdo totiž splachovací záchod používat bude a logicky ho nespláchne dostatečným množstvím vody, ucpe si potrubí. Po skončení backoutu ho pak čeká velmi nepříjemné řešení tohoto problému. V bytovém domě pak ještě poděkování od ostatních obyvatel.

Odpadky

Budeme překvapeni, kolik odpadu dokážeme vyprodukovat za den. Proto i na domovní odpad musíme mít významnou zásobu silných pytlů. Neplníme je příliš, abychom je mohli dobře zavázat. Odpadky velmi rychle začnou zapáchat a budeme si je asi muset nechat doma, protože může být nebezpečné zbytečně opouštět byt.

Nezapomeňme také na mrazák. Když se nám v něm potraviny, které jsme nestačili ihned na počátku blackoutu sníst, začnou roztékat, musíme je také včas zabalit do pytlů.

Bezpečnost

Toto je velmi důležitý aspekt pro přežití a bývá také opomíjen. Je důležitější než potraviny, protože v nejhorším těch pár dnů přežijeme na zásobách alkoholu a starých kompotech ze špajzu.

Jak jsem psala v odstavcích o vaření a teple, při výpadku komunikačních sítí si nezavoláme pomoc. Musíme být opatrnější než jindy, abychom si nezpůsobili nějaký úraz a snažíme se nad blackoutem nenervovat a nevztekat, abychom si nepřivodili infarkt nebo mrtvici, protože si prostě nezavoláme záchranku. Chtělo by to dobře nastudovat zásady první pomoci pro různé nepříjemné situace. Kdyby nás něco nakonec potkalo, je třeba si uvědomit, že nemocnice fungují, neboť mají generátory a pokud mají i rozum, pak také dost nafty. Máme-li rozum i my, v nádrži našeho vozu je také dost paliva, takže pokud už skončily pouliční nepokoje vyvolané rabováním obchodů, můžeme postiženého dopravit do nemocnice.

Stejně tak si nezavoláme policii, když nás napadnou spoluobčané, kteří si nevytvořili zásoby vody a pud sebezáchovy spolu s jejich nedobrou povahou je přivede na nápad, že tyto zásoby seberou nám. Jak jsem napsala na začátku, tato stránka bezpečnosti je podrobněji rozbrána v článku "Jak přežít blackout" a je prioritní pro naše přežití. Zdůrazňuji, že by bylo lepší během blackoutu vůbec nevycházet z domova. Když otevřeme dveře, někdo může ihned využít příležitosti. Není od věci absolvovat pár lekcí nějakého kurzu sebeobrany, abychom nebyli zcela bezmocní. Umět se uhájit se hodí i v jiných životních situacích než jen při backoutu. Něco málo o tom najdete v článku "Já a pouliční nepokoje".

Asi je jasné, že tento text je určen především lidem ve městech. Venkovská stavení bývají vybavena kamny, na zahradách jsou studny, které představují cenný zdroj pitné vody, a většinou tam lidé mají i nějaké zásoby potravin. Týká se jich spíše větší nebezpečí před vyhladovělými zloději. Uhájit byt v osmém patře panelového domu před ozbrojenými násilníky je menší problém než uhájit rodinný dům. Všechno má svoje výhody i nevýhody.

Největší výhoda by ale byla, kdyby nás žádný blackout nepotkal.